Již dlouho jsme plánovali navštívit své přátelé ve Švýcarsku a ve Francii, a konečně se nám to v roce 2023 povedlo uskutečnit. Cestovali jsme se všemi třemi dětmi autem. Pro všechny, které to zajímá, sepisuji tyto řádky s nápady na výlety a poznatky, co jsme na cestě získali.

Náš itinerář

1. den – Praha > Norimberk (Playmobile Funpark) > Zurich.

Po cestě do Zurichu jsme jeli přes Norimberk, kde jsme navštívili Playmobil Funpark. Byla tam zábava jak pro malé děti, tak pro větší. Určitě se tam dá s přehledem strávit celý den. Ale s ohledem na spoustu vodních aktivit doporučuji návštěvu za hezkého počasí (byť i je část areálu vnitřní)

2. den – Zurich – centrum a ZOO

“Povinná” procházka z hlavního nádraží k curyšskému jezeru, kterou jsme dětem zpříjemnili projížďkou lodí. A po té jsme navštívili tamní ZOO, kde se ale zvířátka měla nejspíše taky dovolenou, protože jsme jich moc neviděli 😊

3. den – byl deštivý den, takže jsme si dali odpočinek na pokoji a odpoledne vyrazili do vnitřní herny

4. den – Lausanne > Montreaux > Lausanne > France (Chatillon-en-Michaille)

Dá se říci, že pro každého obdivovatele Freddyho je povinnost při cestě Švýcarskem se zastavit u jeho sochy v oblíbeném městě, kde strávil část života. My jsme vyrazili do Lausanne, kde jsme zaparkovali auto a dále vyrazili hromadnou dopravou. Bohužel jsme měli problémy s hledáním parkovacího jízda (parkování s rakví na střeše auta je ve Švýcarsku poměrně náročné), tak nám plánovaný parník odplul. Proto jsme po procházce přístavem vyrazili vlakem do Montreau. Zde jsme se prošli po nábřeží a vyfotili si nezapomenutelného Freddyho. Se zmrzlinou v ruce jsme se pak svezly opravdovým kolesovým parníkem zpět do Lausanne. Vidět ty obří kolesa jak pohání parník byl zážitek, stejně tak výhled na vinice Lavaux, které spadají do seznamu UNESCO.

Večer jsme přejeli k přátelům do malebné vesničky Chatillon en Michaille.

5. den – procházka po Chatillonu a výlet k říčce Valserine (k pozůstatkům mlýnu Thomas a sýrárna

6. den – procházka kolem jezera Genin

7. den – procházka kolem jezera de Lalleyriat

8. den – procházka po Chatillon a přejezd do ubytování u Avignonu

9. den – trhy v Isle sur la Sorgue a návštěva Pont du Gard

Na základě doporučení majitelů našeho apartmánu jsme vyrazili na nedělní trhy v Isle, a nelitovali jsme.  Dle jejich rady jsme vyrazili ráno na devátou, kdy jsme mysleli že na trzích bude už plno. Ale naopak, Francouzi si opravdu rádi pospí a devátá hodina byla ideální, v jedenách už na trzích nebylo k hnutí a raději jsme odjeli na ubytování na oběd. Po obědě a osvěžení v bazéně jsme se vydali na prohlídku Pont du Gare, historický aquadukt, který svého času dováděl vodu do Nimes. Aquadukt byl opravdu monstrózní, procházka po něm bavila i děti a následní smočení nohou v říčce Gardon bylo velmi osvěžující.

10. den – Fontaine de Vaucluse, Abbey de Senanque, Isla sur la Sorgue

Opět na doporučení majitelů jsme se vydali k prameni řeky Sorgue. Pramen je velmi zajímavý, neboť se nejedná o klasickou studánku, ale tzv. krasový pramen, který vypadá jako jezírko ve skále. My jsme místo navštívili v sušším období, takže bylo velmi malé.

Po té jsme se vydali ke klášteru Senanque (jedno z nejznámějších míst Provence, které z obrázku nejspíše zná každý). Byť ještě nekvetly levandule, místo i tak bylo nádherné, skryté v údolí mezi horami, obklopené levandulovými poli.

Odpoledne jsme vyrazili na obhlídku města Isle sur la Sorgue, které je obehnané vodním kanálem řeky Sorgue. Na spoustě míst na řece jsou pozůstatky vodních mlýnů, některé se dokonce i dodnes točí. Dříve vodní mlýny poháněly řemeslné podniky (např. mlýny na mouku, lisování oleje, papírny,…)

11. den – Gordes, vesnička kamenných domků (bories), okrová stezka Roussillon

Vesnička Gordes je nádherná skalní vesnice, které na vrcholu dominuje hrad. Procházka v jejích uličkách je kouzelná a zábavná i pro děti (jen na kočárek zde není vhodný terén). Na začátku vesnice Gordes je zajímavá vesnička bories – staré zděné domy, které lidé vytvořili skládáním kamenů bez použití malty.

Z Gordes jsme pak vyrazili do Roussillonu, který je znám svou okrovou barvou a též stezkou se stejným názvem. Zde to byl ráj pro děti v podobě barevného přírodního pískoviště a musím ocenit že při východu ze stezky měli pítko, kde jsme mohli oranžové děti aspoň z toho nejhoršího umýt.

12. den – Camargue a přejezd přes Marseille do Bandolu

Camargue je přírodní park, který je přezdívám divokým západem Francie. My jsme v této oblasti zavítali do Ornitologického parku, kde jsme si zblízka mohli prohlédnout volně žijící plameňáky, jež jsou typické pro tuto oblast. Vidět je pohybovat se zcela přirozeně, létat a hekat na sebe z jedné vodní plochy na druhou, byl nezapomenutelný zážitek. S dětmi jsme zvládli projít kratší trasu, ale i ta stojí za návštěvu. V této části není potřeba dalekohled a je zcela průjezdná s kočárkem.

Z Camargue jsme se přesouvali do Bandolu, městečko nedaleko Marseille. Cestu jsme zvolili přímo přes Marseille, kde jsme projížděli kolem přístavu. A vidět ty ohromné doky s kontejnery a jeřáby, obří zámořské výletní lodě byl zážitek i pro nás dospělé. Po ubytování v Bandolu jsme se šli projít k moři. Podřeží je kamenité, ale naštěstí se nám povedla najít jedna městská pláž, která je nejspíše uměle zavezena pískem a tedy ideální na koupání.

13. den – Bandol

Poslední den před odjezdem jsme se rozhodli strávit pasivně v Bandolu na píšečné pláži. Když se pak už zvedal moc vítr, jsme šli projít přístav, kde bylo krásné dětské hřiště a pak na ubytování.

14. den – Monako a přejezd do Itálie

Abychom rozbili šestihodinový přesun do Itálie, vyrazili jsme do Monaka. V průvodci psali, že se hlavně máme vyhnout Monaku, když je velká cena Monaka. Pche, přece to je jen jednou za čas, ani se nebudu dívat kdy to je, to teď určitě nebude… No, po příjezdu do Monaka, kdy spousta míst byla zatarasena, všude oplocení a tribuny a při bloudění jsme dokonce i projeli startovací rovinkou jsem pochopila, že jsem se spletla. Naštěstí do velké ceny chyběly dva týdny, takže to nebylo úplně nejhorší, byť omezení nějaké byla.

V Monaku jsme na doporučení kamarádky navštívili Oceanografické muzeum, které bylo opravdu moc krásné, pro děti i dospělé. Nachází se tam první akvárium na světě, kde dokázali pěstovat mořské korály v akváriu (od roku 1989).

Bohužel kvůli komplikacím s parkováním jsme toho více nestihli. Ale rozhodně tento malinkatý přímořský městský stát stojí za návštěvu. Všude plno mopedů, úzké klikaté uličky v kopcích, v ulicích jsme dokonce i objevili jezdící schody. Jen luxusní obchody a ještě luxusnější jachty nás uplně neoslňovali.

15. den – procházka kolem jezera Lugano a přejezd do Neměcka

Abychom dětem zpříjemnili další den přejezdu, navštívili jsme městečko Melide ve Švýcarsku, kde jsme se prošli po břehu jezera Lugano a pak se děti vyřádily na krásném dětském hřišti. V městečku se nachází i park miniatur, ale ten jsme nenavštívili.

Děti si ale cestu Švýcarském a švýcarskými horami velmi užívaly a kochaly se výhledy.

16. Den – cesta domů

Naše poznatky během cestování

Zabavení dětí v autě

Po naplánování trasy a ubytování vyvstala otázka, co vlastně děti budou v autě dělat, aby se nenudily. Zde je seznam, co jsme měli připravené:

  • Albi tužka Kouzelné čtení se sluchátky, aby každé dítě mohlo poslouchat, co zrovna chce – na tuto aktivitu, která dle mého očekávání měla být stěžejní, vůbec nedošlo 😊
  • Mp3 s pohádkami, písničkami a namluvenými dětskými knížkami – to mělo největší úspěch. Zejména děti zaujaly namluvené knihy Anička a kamarádky, Anička na řece,…, které jsou úžasně namluvené Martou Issovou
  • Malovací tabule z Pepca
  • Hry – kdo najde první … ? Vidím něco červeného – co je to? Teď jsme předjeli modré auto – špatně, červené
  • Barbíny – prostřední dcerka si s němi v autě hezky hrála

Cestování autem

Cestování autem bylo překvapivě bezproblémové. Bohužel o parkování, pokud máte na střeše rakev, se to už říct nedá. Parkovací místa, zejména v parkovacích domech jsou velmi nízké. A bohužel i venkovní parkoviště bývají velmi často omezená, nejspíše aby tam nemohli obytné vozy. Ačkoli Švýcarsko má super webové stránky na parkování (Das grösste Parkingportal der Schweiz | parking.ch, obdobné má i Monaco (Monaco Parkings). není to vše aktualizované. I přes přípravu a nalezení místa, kde by mělo jít parkovat, byl problém (omezená doba parkování jen na krátkou dobu či nižší výška stropu než bylo uvedeno na webových stránkách). A hledat jiné parkoviště, když nemáte data ve Švýcarsku a neznáte město, není moc příjemné, zejména s autem plné dětí 😊.

Vybavení

Ač jsme s dětmi zvyklí cestovat, vždy objevíme něco, co nám chybí. Tentokrát to byla sada na lepení gum a pumpička, protože náš kočárek měl defekt. Takže pokud cestujete s kočárkem, jehož kola jsou nafukovací, doporučuji toto přihodit. Neboť pokud to budete mít, určitě to nebudete potřebovat 😊

Ubytování

Co bych opravdu chtěla vyzdvihnout, bylo ubytování u Avignonu (LE MAS DE LA CIGALE BLEUE). Letní domeček (le gite, jak jej nazývají) vlastní milý manželský pár, který vlastní i sousední dům, kde bydlí a poskytují tzv. bed and breakfast (ubytování a snídani). Hned po příjezdu nás pozvali na drobné občerstvení, při kterém jsme se blíže seznámili. Majitelé byli velmi ochotní a poradili nám spoustu tipů na výlety s dětmi. Chatka se nacházela v nádherné zahradě plné kouzelných zákoutí, kde měly děti stále co objevovat. K dispozici i bazén, který byl za brankou a kód jsme znali jen my, takže děti se tam sami nedostaly. Prý jsme u nich tento rok zahájili koupací sezónu, nikdo jiný se zatím do bazénu neodvážil 😊

Další skvělé ubytování jsme měli v Itálii, které ale bohužel bylo jen „přespávací“ místo – B & B Sari. Je to bytová jednotka ve velkém rodinném domě. Apartmán byl prostorný, plně vybavený (včetně masážní vany), ale co bylo nejlepší a nezapomenutelné, byla snídaně. Ráno nám Matteo, majitel, připravil úžasnou snídani plnou domácích produktů, včetně domácí čerstvě upečeného (a v době snídaně ještě teplého) chleba. Po bagetách ve Francii byl domácí chléb příjemnou změnou.

Shrnutí

Celou dovolenou jsme si velmi užili, věřím, že i děti si něco odnesly. Já si splnila svůj sen navštívit Provence, byť s dětmi ta návštěva byla trochu jiná, než jsem si v “mládí” plánovala. Ale měli jsme štěstí na lidi, které jsme na své cestě potkali, poznaly jsme krásná místa a co jsme nestihly na nás počká do příště 🙂

Cestování zdar!